Oblast zdravotnictví prochází zásadní proměnou a mimořádně náročnou vývojovou etapou. Je třeba stále více expertů, specializovaných pracovníků jak na IT technologie, tak na navazující část výkonu lékařské péče.
Digitalizace zdravotnictví by měla být jakýmsi rámcem, ve kterém nastupují odborné firmy, ideálně se světovými licencemi i operační zázemí a kompatibilitu s globálními, specializovanými systémy. Více podobných subjektů spoluzakládal a řídí Ondřej Svoboda, šéf společnosti eHealth and Telemedicine.
Poslední roky se medicína prudce mění. Co považujete za nejzásadnější posun – digitalizaci, nové možnosti vyšetření a zobrazování, vyhodnocování dat…?
Nejzásadnější posun, co se týče vývoje medicíny, je v implementaci technologií, které prozatím v medicíně využívány nebyly a v poslední době se využívat začaly. To znamená vysokorychlostní internet, umělá inteligence, 5G, naučení roboti, kteří dokáží predikovat. Ve světe jde vidět více progresivní přístup lékařů.
Zavádění nových systémů a možností představujete i vy. Bude ale dost
odborníků, kteří je v nemocnicích dokáží ovládat, a tedy využívat?
My se snažíme všechny produkty a služby dělat tak, abychom zjednodušili práci lékařům, sestrám a zdravotnímu personálu. Ovladatelnost a jednoduchost je základ všech našich služeb a produktů. Cílem je, aby zdravotní personál dokázal nové systémy jednoduše ovládat.
Co všechno zahrnuje pojem eHealth, a na co se nejvíc vaše společnost soustřeďuje?
Telemedicína je v poslední době hodně skloňované slovo. Já osobně vnímám eHealth jako soubor služeb, produktů a vzdělávacích platforem pro digitalizaci a zjednodušení zdravotnictví a zavádění moderních technologií. Např. naše společnost Dr. Digital je platforma pro distanční monitoring vitálních funkcí a znevýhodněných občanů. Tuto platformu může využívat každý. Díky softwaru a aplikaci této služby a certifikovaným zařízením, dokážeme na dálku měřit teplotu, tlak, spirometrii, oxymetrii, EKG, cukr, váhu nebo BMI. Na dálku dokážeme provádět i dermatologická, zubařská či ORL vyšetření. Arterys je další služba, která zahrnuje umělou inteligenci a umí popisovat snímky z radiologie, magnetické resonance, CT vyšetření, nebo rentgenu.
Jak zajišťujete ochranu dat, pokud s nimi pracujete v cloudovém prostoru?
Naše služby běží např. na serverech společnosti IBM, jedné z nejsilnějších softwarových společností na světě. Tam je záruka ochrany pacientských dat. Data do cloudu nedojdou se jménem pacienta. Virtuální server nemocnice oddělí jméno pacienta od jeho snímku. Na cloudu jsou tedy anonymní data. Jakmile se data stahují zpět na pracoviště lékaře, tak se na serveru opět spojí snímek se jménem pacienta. Co se týče pacientských dat, všechny naše produkty jsou DGPR complient.
Můžete nějak spolupracovat s pacientskými organizacemi?
Máme rozjednané spolupráce s různými subjekty, spolky a neziskovými organizacemi, které chtějí pro své členy implementovat například dálkové monitorování životních funkcí. Jde o různé seniorské spolky, charitativní organizace a jiné.
Jaká je podle vašich zkušeností situace v českém zdravotnictví – je připravené na nové systémy a technologie?
Lékaři, zdravotnický personál, primáři, ti všichni jsou na nové systémy a technologie připraveni. Zdravotnické subjekty dokonce technologie proaktivně vyhledávají. Co vnímám, že chybí, je dostatečná informovanost. Na vládní úrovni zatím pro tuto problematiku postrádám expertízu. Já osobně jsem připraven s tímto tématem pomoci.
Je rozdíl v přístupu k telemedicíně a digitalizaci mezi nestátními a státními, nebo krajskými zařízeními?
Všechny subjekty, a to jak státní, tak soukromé, se kterými jsme navázali kontakt, naše produkty chtějí. Rozdíl není v přístupu, ale v možnostech a financování. Jako příklad mohu zmínit, že některá státní zařízení např. neví, jak napsat tender na umělou inteligenci.
Nezmizí zcela kontakt lidský a osobní, mezi lékařem sestrou a pacientem?
Lidský a osobní kontakt mezi lékařem a pacientem určitě nezmizí. Lékaři stále mají poslední slovo a odpovědnost za svá rozhodnutí. Kontakt mezi lékařem, sestrou a pacientem bude daleko kvalitnější. Čekárny již nebudou plné lidí, které může lékař zaopatřit pomocí video-hovoru a měření životních funkcí na dálku.
V současnosti to chodí tak, že pacient projede tunelem magnetické rezonance nebo je ozářen rentgenem, poté si obraz jeho anatomie vezme do rukou radiolog a popíše jednotlivé problémy. To mu trvá okolo 20 minut. Umělá inteligence to zvládne za dvě. Ukáže na snímku zlomeniny, v případě srdce umí vymodelovat, kudy proudí jaké množství krve. Pokud dostane program možnost srovnat dva snímky srdce stejné osoby s časovým odstupem, může například varovat před blížícím se infarktem.
„Umělá inteligence je jako malé dítě. Prostě kopíruje to, co jí ukážete, akorát nezapomíná. Čím víc snímků a řešení do ní nahrajete, tím víc se toho naučí,“ vysvětluje Svoboda. Tento algoritmus již viděl miliony snímků různých nemocí a zranění. Sám Svoboda má na starosti jeho distribuci po zemích Visegrádské čtyřky.
Kromě toho v rámci eHealth poskytuje ještě rehabilitačního asistenta. Ten v praxi brání lidem se na předepsané cviky vykašlat nebo je flákat. Podle zkušeností Ondřeje Svobody se mnoha lidem nechce dojíždět do ordinace, kde pod vedením přísné fyzioterapeutky nacvičují nepohodlné pozice. Tak to nedělají. A proto jim v budoucnu lékař dá domů dozorující technologii, která s nimi bude cvičit v reálném čase a na základě pohybového senzoru zkontroluje, zda dělají vše správně.
Dalším projektem Ondřeje Svobody je Telemedicine Academy, což je vzdělávací platforma, která formou online kongresů a webinářů učí lékaře a sestry zacházet s telemedicínskými přístroji a seznamuje je se všemi možnostmi, jež trh nabízí. Jeho oblíbencem je ale firma Dr Digital. Je nejkomplexnější. Nezávisí na systému, na státu ani na dotacích pro nemocnice. Stačí, když ji bude chtít veřejnost, což se prý splnilo.
Tento projekt sestává z několika drobných krabiček, které jsou ale našlapané senzory. Jediný bílý kvádr, který se vejde do dlaně, změří během jediného dotyku teplotu, hodnoty kyslíku v krvi a několik dalších životních funkcí. Při kontaktu s kapkou krve odečte koncentraci cukru, po připojení na rukáv změří tlak a položený na hruď si poslechne plíce. Pacientovi však přijde celý balíček multifunkčních přístrojů. Například covidový set obsahuje tlakoměr, EKG, respirometrii a oxymetrii. Součástí pediatrického balíčku je zase stetoskop, kamera ORL a teploměr.
Celá tahle technologie slouží k tomu, aby člověk nemusel ležet v nemocnici na pozorování a mohl se dostat co nejdříve domů, kde ho lékaři budou monitorovat vzdáleně. Obvodní lékař může balíček Dr Digital půjčit domů pacientovi místo toho, aby ho poslal do nemocnice. Soupravy si mohou lidé preventivně koupit domů nebo je věnovat svým přátelům a prarodičům v obavách o jejich zdraví. Cena kompletního produktu se pohybuje v řádu jednotek tisíců korun.
„Před půl rokem nám zemřela babička, která se starala o dědečka, a ten zemřel před měsícem. Oba mohli žít déle, kdyby měli k dispozici tyto technologie. Babička zemřela, když si šla potřetí za dva týdny pro prášky k doktorce. Vystoupila z tramvaje a selhalo jí srdce. Tohle je asi největší spouštěč pro Dr Digital. Senioři,“ líčí Ondřej Svoboda se slzami v očích.
Přestože se inovacím v medicíně věnuje už roky, jeho tři aktuální projekty fungují teprve krátce a jejich oficiální spuštění včetně webů a vizualizací se chystá na období kolem Vánoc. „Všechny tři jsou ziskové. Ve fázi prvního roku existence mají úspěch nad očekávání,“ říká Svoboda. „Zakládání firem mám už nacvičené,“ přiznává.
Dříve totiž vedl společnost Zafax Medical, která působila v oblasti estetické medicíny. Začalo to přitom také novou technologií – Svoboda dovezl do Čech metodu, která umožňovala z krve extrahovat krevní destičky, mající extrémně hojivou funkci, a vpíchnout je na místo, kam se nemohou dostat vnitřní cestou. Metoda se původně používala na hojení zanícených ran, ale pak se zjistilo i to, že destičky skvěle vyhlazují vrásky. A jelikož trh estetické medicíny je velice dynamický, měl tam vynález okamžitě obrovský úspěch. Jenže po čase krevní destičky přestaly uspokojovat Ondřejovu touhu po nových technologiích, a tak vedení firmy opustil, aby mohl vybudovat další podniky.
V oblasti dálkové medicíny plánuje setrvat déle. „V mých očích telemedicína nemá nevýhody,“ tvrdí. Léčba na dálku pro něj představuje celoživotní cíl a projekt, jemuž hodlá zasvětit následující desítky let. „Všichni to chtějí. Pokud je někdo proti, tak jen ze strachu, že by to mohlo nahradit část jejich práce. Co se týče různých produktů a projektů, tak musím zaklepat, že nemám žádné negativní recenze,“ dodává. „Dříve nebo později to do medicíny proroste a bude toho víc. Pomůže to mnoha lidem. Lékař, ať už je to šéf svojí ordinace, primář, přednosta oddělení nebo ředitel nemocnice, může být buď součástí pokroku nebo na něj může být pamatováno jako na toho, kdo to blokoval,“ popisuje Svoboda své vize.
V oboru telemedicíny samozřejmě není sám – existuje několik startupů, které se rovněž snaží vytvořit přístroje pro péči o pacienty na dálku. Některé z nich zefektivňují komunikaci mezi pacientem a lékařem nebo mezi jednotlivými lékaři. Svoboda jde jinou cestou. Jeho technologie umožňují komunikaci pacienta přímo se strojem, tedy s aplikací nebo umělou inteligencí. „Co je můj ultimate goal? Revoluce ve zdravotnictví,“ říká s jistotou.
Zdroj: euro.cz
Napište nám. Ozveme se co nejdříve.